Vánoční a předvánoční ohlédnutí … za Kamilkou v Břevnově.
O dlouhých zimních večerech v myšlenkách putuji po kraji, po Slánsku, které přece jen znám důvěrněji … často „jsem“ v Budeničkách, zámku, kde působily školské sestry sv. Františka – první ze sester sem přišly 30. 12. 1935. A já měl to štěstí, že jsem mohl poznat jednu z nich – Kamilku – bývalou představenou zdejší komunity S. M. Dr. Kamilu Göblovou OSF. Známe se již téměř dvacet pět let, kolik návštěv v klášteříčku v Budeničkách, setkání na kůru ve Vraném, kde hrávala na varhany, nebo na poutích u nám milého sv. Isidora (na fotografiích s manželkou Danou a prof. Leopoldem ve Vraném). Při pohledu na budenický zámek a ve vzpomínkách na doby minulé vidím před sebou ty nebohé děti, o které se sestřičky staraly. A říkám si, jak člověk zapomíná. A tak zbyly jen hroby řeholnic na hřbitově u sv. Isidora a zápisy na stránkách kroniky, které dodnes vypovídají o jejich požehnaném působení.



Vše je pryč, zámek osiřel, klášteřík dnes bez řeholnic a tak si tu a tam s Kamilkou zavoláme, napíšeme pár řádek a pak návštěvy v jejím mateřinci v Břevnově, ne sice časté, ale o to více sváteční.
A tak tomu bylo i krátce před letošními vánočními svátky 15. prosince 2007. Nejdříve jsme se zastavili na hřbitově – hroby břevnovských benediktinů, Anastáz Opasek, Ivan Ringel, pak Dr. Alfréd Fuchs, mučedník, Karel Kryl, Jan Patočka a hrob školských sester – zde také pochován významný biblista ThDr. Jan Merell († 1986).



A pak do Radimovy ulice, zazvonění u dveří a setkání s Kamilkou v hovorně. Vzpomínali jsme na naše společná setkání minulá, na P. Zdeňka Vodičku, Mons. Antonína Bradnu, na přátele ve Vraném a Budeničkách a prof. Antonína Leopolda, na pejsky Bibinu a Míšu, které sestřičky zachránily, na kočičky a na mrtvého Kulíška. Inu františkánský svět …

A tak o Vánocích sedím u vánočního stromku, zapálené svíce hoří a dohasínají. A já v těch svících symbolicky poznávám přátele, kterým jsem za mnohé vděčný, některé však již dohasly … muzejník Karel Němec, budenický farář P. Zdeněk Vodička, etnograf a malíř Ladislav Hřebačka, jak ozdobili i strom mého Života a mnohým mě také obdarovali. A já jsem jim právě o svátcích naděje za vše více vděčný než o všedních dnech v roce … i o tom byly Vánoce 2007.