Hroznatovské zamávání na Slánsku. Znáte to, jsou okamžiky, kdy objev, setkání překvapí. Něco nového, pozoruhodného a jaksi v druhém plánu shledáte něco, co ten objev přesahuje v jiné rovině. Tak tomu bylo s jednou neznámou památkou, se kterou jsem se loni v závěru roku setkal – barokní kalich z kostela Všech svatých z Malíkovic. On nám to ten Josef II. s těmi reformami pěkně zamotal, o řadu obrazů a soch jsme přišli, ale také řada památek našla domov jinde; těch případů je i v tomto regionu dost. A tak jsem vzal do ruky opatrně ten kalich, prožil si své, kolikrát byl neodborně opravovaný, smaltové destičky druhotně zcela neodborně přiletovány. Zajímavá však byla ikonografie na kupě kalichu – díval jsem se na tepelského Hroznatu v době, kdy nebyl ani blahoslavený. Podle výtvarného pojednání a cechovní značky vznikl kalich kolem roku 1700 v Chebu, tedy blízko tepelského kláštera. A ten druhý světec s mečem – tady mně poradil P. Jan Nep. Jiřiště z Bělé pod Bezdězem – to je sv. Petr z Verony († 1252), dominikán; ostatně kolikrát jsem se s ním setkal v galeriích v Itálii.



A tak podle všeho vznikl kalich pro dominikánský klášter v Chebu, který Josef II. zrušil. V té době byla ustanovena lokálie v Malíkovicích a kalich našel uplatnění zde. Jediná hroznatovská památka na Slánsku, doklad úcty k jeho životu a mučednické smrti ještě před jeho oficiálním blahoslavením v kraji okolo Teplé. Třetí medailonek zůstal prázdný – patrně nějaký dominikánský světec, smaltová destička se ztratila. Ve spodní části jsou vyobrazení barevná – Bičování Krista, Poslední Večeře a Snímání z kříže. Pročítal jsem farní pamětnici z Malíkovic, ale o kalichu jsem nenalezl ani zmínky. Takže pozoruhodná památka s tajemným příběhem, která dnes již skončila v truhle v duchovně vyprahlém kraji.



A ta druhá rovina příběhu - mám přítele kněze, premonstráta P. Františka Hroznatu Janouška O.Praem, nyní působí v Kamenici nad Lipou (na obrázku spolu u památné kamenické lípy). Zajímá se o historii, literaturu, sám je literárně činný a rediguje tepelský sborník Na Hroznatově míse – a zejména ctitel bl. Hroznaty. To, že na Slánsku trochu pro něho „objevím“ hroznatovskou památku, skutečně nečekal. Rád si pročítám životopis bl. Hroznaty, nyní mně je svým způsobem ještě bližší - jakési pojítko mezi domovem a Kamenicí nad Lipou. On mě totiž Hroznata Janoušek seznámil s Henri Pourratem a jeho Kašparem z Hor, dokonce mně z jeho působiště z Provence poslal krásný pozdrav.