Dobře rozkřesáno …na jih Čech letos asi nepojedu. Tak dlouho jsme odkládali a uvažovali o cestě do jižních Čech … až je najednou tuze pozdě, nic není dojednáno, takže až tak napřesrok. Co mě však mrzí, že se neuskuteční tradiční setkání na faře v Kamenice nad Lipou s Hroznatou Janouškem (snímek z loňského roku)… občas si napíšeme, zavoláme … a v sobotu ve schránce obálka z Kamenice a jeho kniha vzpomínek – Jiskry z popela I. (edice Myrta) … je to taková kolekce střípků z dětství – v době, kdy žil ve svém rodišti Kardašově Řečici … vybavují se mně některé příběhy, o kterých jsme v Kamenici mluvili … kdy v souvislosti s Alexandrem Solženicynem a jeho novelou Jeden den Ivana Denisoviče vzpomínal na ruského zajatce Andreje, kterého jako dítě poznal a teprve později si uvědomil, co jej asi mohlo očekávat ve své vlasti … upoutaly i medailonky – o řeholní sestře Emě, Msgre. Josefu Šmejkalovi, mariánském Drahově a zejména vyznání ke krajině … rybníkům, lesům … ke knize přiložil také časopis farnosti Farní listy, oproti minulému číslu zde ke Kamenici nad Lipou, Těmic, Lidmaně přibyl také Mnich … no, pěkná porce pro sedmdesátníka … A já vzpomínám na to loňské setkání, kdy jsme se probírali grafikami Arnošta Hrabala, vyprávěli o Sigismundu Bouškovi a Katolické moderně … a pak v restauraci při třeboňském Regentu si vyprávěli o rázovitém charakteru zdejších lidí … a i tom, že bychom měli něco připravit  ke dvacátému výročí úmrtí pražského biskupa a básníka Jana Lebedy († 1991)… jen, jestli mně to dovolí bolavé oči, posteskl si Hroznata … a když nás vyprovázel na autobus vyprávěl o liturgické reformě, o díle Pia Parsche … ještě na podzim přišel pohled z Rakous, z Heiligenkreuz … Hroznata tam putoval po jeho stopách … otče Hroznato, děkuji za to rozkřesání, pomohlo mně to v tomto čase … a těším se na další díl vzpomínek …