
V sobotu jsem se vypravil za uměním strahovských premonstrátů … tak trochu nedůstojná prohlídka Teologického a Filosofického sálu, kdy jsem s cizinci za šňůrou, za nemalý peníz, sledoval alespoň zdáli to skvělé umění premonstrátského baroku … poté, byla polední přestávka, jsem v parném dni putoval po petřínských svazích … a najednou všechnu tu znavenost a přece jen zklamání, vynahradil jeden okamžik, který si dlouho ponesu v mysli… opět jsem totiž navštívil Strahov, potěšil se v obrazárně … a na závěr se zastavil v bývalé kapitulní síni pod freskou Siarda Noseckého … když si fresku pozorněji prohlédneme … stojíme na dně nádrže, okraj představuje vodní hladina, okolo se tlačí početný zástup … je to rybník Betsaida, před námi Ovčí brána s pěti podloubími … a v kartuši je uveden verš z Evangelia sv. Jana … Surge, tolle grabatum tuum, et ambula (Joan cap. 5, v: 8.), který nám ukazuje k novozákonnímu příběhu … Byl jeden člověk, ten byl nemocný už osmatřicet let. Když ho Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je tak nemocný už dlouho, zeptal se ho: “Chceš být zdráv?“. Nemocný mu odpověděl: “Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Než tam dojdu já, jiný už tam sestoupí přede mnou.“ Ježíš mu řekl: “Vstaň, vezmi své lehátko a choď! “ … Surge, tolle grabatum tuum, et ambula. A hned byl ten člověk uzdravený, vzal svoje lehátko a chodil … V zástupu dominuje postava Ježíše, jak se sklání nad nemocným na lehátku a gestem jej uzdravuje… a já jsem najednou cítil, že i my, společně s těmi, kteří se kdysi v kapitulní síni sházeli a vzhlédli vzhůru, se nacházíme svým způsobem také na dně, někdy to cítíme dost naléhavě… v nových biblických překladech, včetně Jeruzalémské bible, je však vynechán verš, který uvádí i stará latinská Vulgáta … Čekali, až se začne voda vířit. Čas od času totiž sestupoval anděl Páně a rozvířil vodu. Kdo se pak do vody po rozvíření dostal první,
uzdravil se, ať byl stižen jakoukoliv nemocí … a proto také ten anděl Páně s veslem nad námi … a teprve nyní, v těchto souvislostech, získává Noseckého malba na své naléhavosti … Jsme svědky zoufalosti nemocného, který nemá šanci se uzdravit …a mocného činu Pána … jak důležité poselství do této doby … A tak jsem postával a díval se vzhůru a nechal se vtáhnout do jedinečného malířského pojednání biblického příběhu … okolo ticho, jen pár cizinců nahlédlo do kapitulní síně … a v mé malověrné duši se pomalu rozléhala slova z knihy G. Bernanose, Deník venkovského faráře … kdy umírající kněz s nesmírnou pomalostí vyslovil tato slova … “Co na tom záleží? Všecko je milost.“ … a tak si říkám, škoda, že ten verš jaksi vyškrtli z kritických textů bible … jsou však biblisté, kteří "pravost" právě tohoto verše dodnes hájí … a ti nyní mají i mé vřelé sympatie … a je tu po ruce důkaz i výtvarné tradice, skvělé dílo strahovského freskaře Siarda Noseckého.