Na Olšany, za N. P. Kondakovem  … Několik ruských ikon ze slánského a jedna pozoruhodně „barokní“ - tzv. palešská práce z kladenského muzea mě inspirovaly … taková ta vtírající se "čapkovská otázka" o smyslu života a původu věcí, jakou si kladl Karel Čapek v povídce Šlépěje nebo v knize Povětroň. I tady se dotazujeme na osud těchto památek … kdo je původně vlastnil? Jaké bylo její putování, než se dostaly do sbírek muzeí … toto uvažování nad ruskými ikonami mě přivedlo k postavě Nikodima Pavloviče Kondakova (†1844 Chalaň, † 1925 Praha) … pročetl jsem katalog výstavy Ze sbírek Kondakovova institutu (1995), a na stole mám pozoruhodný katalog žáka Kondakovova institutu Josefa Myslivce († 1971) - Catalogue of Icons from the collection of the former N. P. Kondakov Institute in Prague, Prague 1999 (Fontes historiae artium, 7) … vše zaujalo natolik, že jsem dokonce nahlédl do Kondakovovy pozůstalosti v Památníku národního písemnictví.

Konadakov  zemřel v Praze a já pátral po místě, jeho posledního odpočinku. A tak jsem na samý závěr měsíce července zajel do Prahy na Olšanský hřbitov, k tomu pozoruhodnému pravoslavnému chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Stavba ruských emigrantů, kteří museli po roce 1917 opustit svoji vlast; k těm patřil i zmíněný  byzantolog  Nikodim Pavlovič Kondakov. Architektura Vladimíra Brandta z let 1924-1925, ruského architekta emigranta, který také zemřel po roce 1940 ve věznici na Pankráci. Když jsem přicházel ke chrámu, dalo se do prudkého deště. Ale přivítali mě srdečně, uvedli do chrámu, postál jsem před ikonostasem a na můj dotaz, zda neznají místo, kde je pochován N. P. Kondakov, pravoslavná věřící  z Ruska vzala svazek klíčů a řekla, abych jí následoval … lilo jako z konve … ona prohodila něco o tom, že je to pěkný "šupec" …skrýval jsem jí pod deštníkem … otevřela boční vchod krypty chrámu … a tam ukázala desku, za kterou je pochována tato výjimečná osobnost světové byzantologie, kterému tehdejší Československo významně pomohlo … o tom se ostatně píše ve shora uvedených publikacích …

Poděkoval jsem a rozloučil, venku již přestávalo pršet a já měl jsem čas si prohlédnout okolí … díval jsem se na pozoruhodnou mozaiku Bohorodičky … ikonografický typ Bohorodičky Znamenije … Богоматерь Знамение … nazvanou podle textu z knihy proroka Izaiáše (7,14) … Pak procházel okolo chrámu a zastavoval se u řady hrobů ruských emigrantů … zaujal i pomník a kříž Ruské osvobozenecké armády (POA) … kříž byl zničen v roce 2004, posléze vztyčen nový kříž, "anonymní" … nápis obnoven v roce 2009… jak vše je bolestné i po tolika letech. 

Na kněžišti kostela je krásná mozaika Archanděla Michaela – "vážiče" duší při našem Posledním soudu … a Kristus, jehož pozoruhodnou mozaiku můžeme obdivovat při vstupu do krypty, bude nepochybně soudcem spravedlivým …  o tom si můžeme být v této falešné době  jisti …