Dotyky krásné a bolavé … na včerejší setkání se Zlonicemi, Budeničkami a Perucí jsem se těšil. Opět setkání s krásnem tak trestuhodně zanedbaným, pro mnohé nečitelným, nezřetelným … a dnes je navíc slyšet i naléhavé přání některých, kteří říkají …kdyby to tak jen spadlo, abychom se o to nemuseli starat, je to zátěž a tak trochu zbytečnosti, radši o tom nemluvte, již to mluvení bolí, připomíná nám to naši bezmocnost, neschopnost a nakonec i nezájem … "tíživé" dědictví minulosti … toto však na Zlonicku nezaznívá … to jen poněkud ustaraný a pod administrativou klesající kněz Kristův Michal to vše musí unést … Dá se to však? Aby ano, tak musí být zájem nejen vrchnosti, ale zejména místních, to nám však zatím, zdá se, „nehrozí“ … a když se nakonec podaří dát věci do pohybu, čemuž osobně nevěřím, tak to bude příklad zlomu, diskontinuity, která bude šetřit na nákladech, zbavovat se starých věcí, detailů, prostě setření patiny stáří, nalomení duchovní vertikály … začarovaný bludný kruh.
A já si tak aspoň říkám, byl jsem při tom, jsem pamětník dotyků živých …Procházel jsem tak místy, které jsou spojeny s P. Václavem Páchou († 2000) a P. Zdeňkem Vodičkou († 2003), všude slyším jejich kroky, jejich hlas a před očima měl jejich pozemský úděl … 
Když přijedu do zámecké kaple v Budeničkách, vidím před sebou pokoncilní úpravu interiéru, kterou provedl Zdeněk Vodička. Byl to kněz moderní, zhotovil nový oltář, na stěnu umístil původní rozměrný obraz sv. Václava od Josefa Berglera, na konzoly pak postavil sochy sv. Petra a Pavla – dominantou kaple pak byla čelní stěna se sochou Ukřižovaného, původně prý od Panny Marie Sněžné v Praze … dnes zůstal pouze působivý korpus Krista, vše odstěhováno, život v kapli utichl … Kníže světa i zde dočasně zvítězil …
Ach ano, zapomněl jsem na Zlonice, první zastavení. Kostel pyšný, patronát kdysi bohatý - Kinští, proto také ta proměna prosté barokní Kaňkovy architektury v prostředí výpravnější. Na její obnovu však nezbývá sil, obnova interiéru nad možnosti všech. Ale ten průnik baroka - třeba ta sv. Maří Magdalena od Josefa Kleina (na obrázku) a nastupující secese, která na nás vystrkuje růžky v podání Josefa Fanty všude, je hoden k zamyšlení. Je to nedoceněný výtvarný vstup dekorativního umění inspirovaného sice barokem, ale to je jen takový úvodní tón, melodie je však 
již v jiné tónině …
Duchovně klesl zlonický kostel smrtí zdejšího arcibiskupského vikáře Mons. F.X. Rudolfa († 1949), následovalo těžké období, které protrpěl Karel P. Karel Krýzl († 1982) aniž se dožil svobody … údajně dostával 1 Kč za to, že natahoval hodiny na věži, každý den jednu korunu … i takový byl úděl kněží v tehdejší době …
Ten den jsme uzavřeli putování v Peruci, v překrásném kostele sv. Petra a Pavla od italského architekta Columbaniho. Uvnitř jsem byl naposledy, tuším, na pohřbu výjimečného kněze P. Václava Páchy. Zachován barok původní, ne tolik noblesní, jaksi přirozenější, ikonograficky rozmanitější a více český … těch obrazů se sv. Janem Nepomuckým … Překvapil barokní obraz Dětství Ježíšovo, neviděl jsem takový v širokém okolí a při svém putování za těmito památkami Ježíšova skrytého života mně tak unikl … A můj dojem z Peruce … zdálo se mně, že P. Václav Pácha včera zavřel dveře kostela a odešel, jakoby se tady zastavil čas …vzpomínka na něho o to naléhavější.
