Mám před sebou na stole knihu Karla Vrány Svoboda k pravdě … vzácný dar, kytice filozofických, historických a literárních zamyšlení – shrnuto: pro mne svátek. Opět jedna z výjimečných osobností, které mně bylo dáno v životě potkat … bylo to v době, kdy jsem si doplňoval vědomosti na Katolické teologické fakultě, a byl to čas šťastný… šedé buňky mozkové ještě byly po ruce a člověk se jakoby znovu nadechoval, řada zafixovaných obrazů ze studií dávných kunsthistorických se pozoruhodně měnila, prohluboval se pohled na svět. … A na tom všem měl podstatnou úlohu právě mons. Karel Vrána. 
Potkávali jsme jej na chodbě v černém obleku, většinou stával u velkého stolu, kde se prodávaly knihy, kde s kupujícími diskutoval, pak přišel do posluchárny, po latinské modlitbě Ave Maria se posadil na kraj stolu, oslovil nás jako apoštolky a apoštoly a začal přednášet – filozofickou antropologii a teodiceu … to jsou ta setkání pro celý život, jako kdyby někdo zahrál pár tónů melodie poznání, v tomto případě k lidskému údělu, kultuře, Bohu - a vy toužíte se tu životnou melodii naučit zpívat … ty tóny máte v mysli a v té krásné melodii se stále utvrzujete … byla to pro mne asi ta nejkrásnější setkání, která jsem na katolické teologické fakultě zažil …
A tak jsme tehdy pozvali mons. Karla Vránu do našeho kraje, aby přijel na Budeč. On pozvání přijal a 27. 6. 1996 a zde měl také laudatio v rotundě sv. Petra a Pavla u příležitosti osmdesátin archeologa Dr. 
Miloše Šolla (* 1916, † 2004). Usilovali jsme tehdy jeho „budečskou řeč“ otisknout v Poslu z Budče, ale on na léto odjel do Jižního Tyrolska – Weitentalu u Vintlu (působil zde v letech 1951 – 1955), rukopis nechal doma a tak se Vránovo laudatio vzhledem k uzávěrce do Posla z Budče „nedostalo“ – jeho pozdrav a pohled na ten čarokrásný kraj přikládám. Ještě téhož roku přijel do Kladna, aby zahájil 18. prosince 1996 výstavu Monumenta rediviva II. v kladenském zámku … od té doby si mě nějak nezaslouženě zařadil do svého rozsáhlého adresáře a o Velikonocích mně posílal drobné publikace, které svým nákladem vydával (Svatý Václav, 2000, Společný evropský dům, 2001, Václav Renč, Pražská legenda, 2001) … a připojil pozdrav … tak v roce 2002 za básní Chvála stolu napsal … velikonočně zdravím a eucharisticky pamatuji Dr. Karel Vrána … naposledy jsme spolu mluvili při příležitosti, když jsme připravovali kolokvium o Štěpánovi z Pálče ve Slaném, tehdy chtěl přijet, ale pro nemoc nemohl … říkal, Páleč, to je moje stará láska … v Salzburgu totiž získal doktorát a jeho disertace pojednávala právě o eklesiologii Štěpána z Pálče …
Po smrti Karla Vrány († 11. 12. 2004) proběhl vzpomínkový večer na Katolické teologické fakultě a jeho dílu bylo věnováno jedno číslo Mezinárodní katolické revue Communio (3/2005) …mnoho o Karlu Vránovi napsali povolanější, jeho blízcí spolupracovníci a přátelé… tato vzpomínka měla jen připomenout otevřené srdce Karla Vrány i pro zdánlivě nepodstatné věci, pro úsilí obnovy kulturního a duchovního života v našem regionu … kéž by se v této mrzuté době našel někdo, kdo by jako on dokázal notovat melodii o životě, který nezná konce, melodii, která by se nám bezděky vybavila, když vidíme kolem sebe ty ubohé stavitele babylonských věží, neboť …Ten, který trůní na nebesích, se směje, jsou Pánu k smíchu (Ps 2, 4) … tento úryvek žalmu připojil Karel Vrána ke své studii Smysl pro humor (Karel Vrána, Experiment křesťanství, 1995,190-229) … patří k jeho nejkrásnějším… R.I.P. 